Smyslné nakupování aneb jak se chytá do sítě

Při nakupování vnímáme prostředí i nabízené výrobky více smysly. Je proto výhodné působit na zákazníky multisenzoricky, hlavní roli však mezi smysly hraje zrak, který je při výběru zboží rozhodující. Zrakem je řízeno přibližně 80 % nákupního rozhodování.
Postupně se začíná více a více rozvíjet i multisenzorický marketing, při němž hraje roli působení na sluch, čich, chuť a hmat. Ty jsou velmi mocnými přidruženými stimuly, které efekt zrakových vjemů až mnohanásobně zesilují. Vyvolávají totiž mnohem rychleji kýžené emoční zaujetí. Výzkum TNS z roku 2007 odhalil, že nákup cukrovinek nejvíce ovlivní atmosféra, která v zákaznících vyvolá chuť. To jinými slovy znamená, že pokud chce prodejce stimulovat prodej cukrovinek, měl by se primárně zaměřit na aktivity zaměřené na vzbuzování chuti. Nemusí ale jít přímo o ochutnávky – ty mimochodem chuť na sladké samotným aktem ochutnání mohou snížit, protože uspokojí chuťovou potřebu a touha po impulzním nákupu tak může být menší. Účinné je využití silného vizuálního vjemu, například nakousnuté nebo míchající se čokolády. Jde o stimulaci, která může způsobit až Pavlovův reflex, zákazník se v takto vytvořené atmosféře doslova „rozslintá“:o) a díky tomu si pak nakoupí, aniž by o tom dříve uvažoval.

Efekt vizuálního vjemu je navíc možné mnohonásobně zvýšit vhodně zvolenou vůní, kterou ale vůbec nemusí být vůně čokolády samotné – i ta, stejně jako ochutnávka, má tendenci zákazníka „nasytit“, aniž by nakoupil. V dnešní době existují sofistikované přístupy, které dokážou identifikovat relevantní aromata nebo zvuky ke konkrétním produktovým kategoriím, kterými se pak stimulují chuť nebo zájem o konkrétní zboží nebo služby. Příkladem může být známý princip šíření vůně kávy v trafikách – toto aroma totiž stimuluje chuť na tabákové výrobky – nebo šíření vůně čerstvého pečiva v prodejnách s potravinami, které funguje jako stimul vyvolávající pocit hladu – a hladový člověk nakupuje více než člověk nasycený.

Posledním ze zmíněných smyslů, které lze stimulovat v místě prodeje, je hmat. Příkladem využití hmatových smyslů při komunikaci v místě prodeje je prodejní stojan Milka, který využívá plyšovou hlavu kravičky lákající k pohlazení. Tím se zákazník dostává na dosah vystaveným produktům a příjemný hmatový pocit jej více motivuje k vložení čokolády do košíku.

Multisenzorický marketing funguje především podprahově, a tak se pro výběr vhodných vůní nebo zvuků využívá různých biometrických metod, které v podstatě měří, co se děje na základě vizuálních, sluchových, hmatových i čichových stimulů v těch částech mozku, u kterých prodejce potřebuje, aby byly ve správný okamžik aktivovány (neuromarketing). Nemyslete si však, že z vás tím výrobci a prodejci dělají roboty. Stimulace více smyslů ztratí efekt, pokud zákazník nebude se zakoupeným produktem spokojený. V takovém případě nedojde k opakované koupi, která je u rychloobrátkového zboží zásadní.

Daniel Jesenský, DAGO, s.r.o. 

reagujte na: daniel.jesensky@dago.cz

OZVĚTE SE, POMŮŽEME I VÁM S PODPOROU PRODEJE A BUDOVÁNÍM ZNAČKY

Pin It on Pinterest

Share This