Retail Safari v Düsseldorfu

Letošní cesta za inspirací v německém Düsseldorfu ukázala možnosti, jak se mohou prodejny stát příjemnou součástí volného času zákazníka.

V rámci návštěvy veletrhu Euroshop v Düsseldorfu jsme si nenechali ujít naši tradičn…

POP a děti: etika a podpora prodeje

POP komunikace zaměřená na děti přináší mnoho příležitostí i etická dilemata. Obchody i značky si to začínají uvědomovat.

Děti jsou pro marketéra v mnoha ohledech ideálními příjemci reklamních sdělení. Jsou jim…

Design prodejny jako konkurenční prvek

Zákazníci nakupují všemi smysly. Bylo by bláhové myslet si, že o finálním výběru rozhoduje pouze kvalita výrobku bez ohledu na balení, cenu nebo například prostředí, v němž se nakupující nachází. A právě atmosféra obchodu,…

Smyslné nakupování aneb jak se chytá do sítě

Při nakupování vnímáme prostředí i nabízené výrobky více smysly. Je proto výhodné působit na zákazníky multisenzoricky, hlavní roli však mezi smysly hraje zrak, který je při výběru zboží rozhodující. Zrakem je řízeno přibli…

Reportáž z pařížského veletrhu a POPAI Euro Awards

Do Francie jsme se v DAGO teamu vydali kvůli veletrhu Le salon du marketing point de ventre a souběžně probíhající soutěži POPAI Awards. Do červnového finále v ní postupují hned 3 naše realizace. Radost jsme však měli z cel…

10 ÚČINNÝCH TIPŮ PRO LEPŠÍ MÍSTA PRODEJE

Emocionální vazby jsou klíčové k vyniknutí v dnešním přesyceném maloobchodním prostředí. Nabízíme Vám 10 tipů, jak může vaše místo prodeje lépe pracovat ve prospěch váš i vašich zákazníků.

1. Vytvářejte přehledné úseky
Pos…

Neplánované nákupy a jak je podpořit

Určitě znáte situaci, kdy jste se do obchodu vypravili pro pár nutných věcí a skončili jste s dvakrát tak plným košíkem. K nákupu neplánovaných položek nás z velké části nejspíše ovlivnila komunikace v m…

Vyvrácené mýty o nakupování

Některé názory ohledně nakupování, které jsou považovány za ověřené a pravdivé, se změnily. Zjistěte, jak zákazníci skutečně nakupují, a to jejich vlastníma očima.
V průběhu posledních desetiletí přinesly výzkumy týkající s…

Svět in-store komunikace za oceánem – Část 2. konference Global Shop – praktické tipy a rady

Reportáž z naší návštěvy nejen veletrhu a konference Globalshop v Las Vegas: Zkušenosti z mezinárodního veletrhu a konference GLOBAL SHOP, USA 2014

Český a evropský svět in-store komunikace má své limity dané regionem i mentalitou. Uvažuje ve vlastním myšlenkovém rámci, a i když je logicky nutné tento přístup přijímat a pracovat s ním, trendy nastolené za oceánem či případně v jiných krajích světa mají v globalizovaném světě nadnárodních korporací výrazný potenciál se u nás dříve či později prosadit také. I proto jsou vhled a rozšíření obzorů, které poskytuje jedna z celosvětově největších konferencí v daném marketingovém segmentu, velmi důležité. Vydali jsme se tedy na mezinárodní veletrh a konferenci GlobalShop a prošli bezpočet reálných obchodů, abychom monitorovali situaci v kolébce in-store komunikace a poučili se z ní.

V předchozí části jsme se zaměřili na soutěž OMA a samotný veletrh GlobalShop. Druhý díl se věnuje ryze praktickým radám a námětům, o kterých jsme začali uvažovat po návštěvě konference.

Americká praktičnost = konkrétní tipy, rady a návody

Americké konference mají jednu silnou stránku. Jen málokde jinde se člověk potká s tolika konkrétními radami, tipy a doporučeními jako právě na nich. Americký pragmatický přístup k životu se zde nezapře. A proto jsme se rozhodli nic široce nepopisovat a několik příkladů, které na konferenci zazněly, shrnout do stručných bodů.

  • Totální zaměření na změny nákupního chování zákazníků v čele s „onlinizací“. Američané si uvědomují sílu digitálních technologií, ale zároveň vědí, že kamenný obchod bude existovat i nadále jako férové místo nákupu a prostor, ve kterém se dá budovat loajalita i vytvářet zážitek. V tomto ohledu je Česká republika výrazně pozadu – maloobchodní prodejci si prozatím neuvědomili, že on-line není soupeř, ale skvělý sluha.
  • Lidé, kteří kdekoli při nakupování čekají, přerušují v tu chvíli vnitřní nákupní mód a snaží se přestat čekat (například vytahují mobilní telefony). Není proto efektivní je na takovém místě a za takových podmínek oslovovat reklamou. Tento poznatek potvrzuje často nízkou účinnost P.O.P. médií v uličkách před pokladnami nebo v zónách u obslužných pultů s čerstvými potravinami.
  • Nákupní košíky by měly být vždy umístěny vně obchodu. Zákazník je díky tomu již během příchodu do obchodu schopen přeladit se do nákupního módu, nakupovat a chovat se impulzivně. Špatně umístěné vozíky navíc negativně ovlivňují efektivitu P.O.P. umístěných na začátku vstupních zón. Zákazník se zde totiž teprve „kalibruje“ na nákup a vstup je pro něj tzv. dekompresní zónou, ve které jen zřídka reaguje na komunikaci a impulzní pobídky.
  • I kvůli výše zmíněnému se doporučuje v obchodech hned u vstupu umísťovat tzv. „speed bumps“ (specifická vystavení se silnou schopností zaujmout), která mají zákazníky zpomalit a naladit je originálními a hodnotově zajímavými produkty do nákupního módu. Na těchto vystaveních je hlavním stimulem systematický merchandising průběžně měnící sortiment. I stálí zákazníci mohou být díky němu hned u vchodu neustále překvapováni něčím novým, zajímavým.
  • Atmosféru nákupu pak mohou ovlivnit i praktické drobnosti.
    • Rohožka před obchodem, která může u vhodného obchodního formátu vyvolat pocit domácí atmosféry.
    • Maximální průhlednost výloh – lidé se rádi dívají na ostatní nakupující, což je láká vstoupit dovnitř obchodu.
    • Uvítání vstupujícího návštěvníka tak, aby to nevypadalo násilně a strojeně, ale zároveň vydalo signál „vím o Tobě, záleží mi na Tobě, pokud budeš cokoli potřebovat, jsem tu pro Tebe“.
    • Důraz na eliminaci dojmu obtěžování a nátlaku.
  • Orientace a navigace uvnitř obchodu by měla být srozumitelná i pro „opilého člověka“, což je dle švýcarského výzkumu stav podobně nízké míry vědomé angažovanosti jako při polovědomém a automatizovaném nákupním módu.
  • Maloobchodníci by se měli vyhýbat takzvaným loužím („path holes“) – zbytečným nebo na pohled nebezpečným místům, jakými jsou prázdné police a stojany, produkty narovnané tak, jako by měly spadnout, ostré hrany a další. Ty totiž odrazují nejen samy od sebe, ale také od svého okolí, které pak zákazník v důsledku vedení svým intuitivním „autopilotem“ míjí.
  • Důležité je naopak umocnění potenciálu komunikace všude tam, kde je to v obchodě možné. Cokoli může, mělo by podtrhovat atmosféru, včetně stropů a podlah. Toppery jsou dle tohoto přístupu výrazně efektivnější pro podporu atmosféry než jako nosič sdělení či zdroj informací.
  • Multisenzorická komunikace by měla stále častěji a smysluplněji pracovat i s hmatem. Prim začnou hrát vzorky a testery, které dají zákazníkovi hmatovou zkušenost, vtáhnou ho do hry a zvýší šanci prodat.

Další část našeho vyprávění o zkušenostech s in-store komunikací představíme v posledním dílu naší trilogie. Bude reflektovat skutečné obchody a reálné instalace.

Daniel Jesenský
DAGO, s.r.o.
Reagujte na: daniel.jesensky@dago.cz

Fotogalerie

Pin It on Pinterest

Share This