Irsko letí na med od českých včel

Tullamore D.E.W. Honey byla uvedena na trh již na podzim loňského roku. Komunikační agentura Dago pro tuto novinku letos vytvořila samplingový stánek, který efektivně propaguje spojení českého medu a irské whisky.

Svět in-store komunikace za oceánem – Část 2. konference Global Shop – praktické tipy a rady

Reportáž z naší návštěvy nejen veletrhu a konference Globalshop v Las Vegas: Zkušenosti z mezinárodního veletrhu a konference GLOBAL SHOP, USA 2014

Český a evropský svět in-store komunikace má své limity dané regionem i mentalitou. Uvažuje ve vlastním myšlenkovém rámci, a i když je logicky nutné tento přístup přijímat a pracovat s ním, trendy nastolené za oceánem či případně v jiných krajích světa mají v globalizovaném světě nadnárodních korporací výrazný potenciál se u nás dříve či později prosadit také. I proto jsou vhled a rozšíření obzorů, které poskytuje jedna z celosvětově největších konferencí v daném marketingovém segmentu, velmi důležité. Vydali jsme se tedy na mezinárodní veletrh a konferenci GlobalShop a prošli bezpočet reálných obchodů, abychom monitorovali situaci v kolébce in-store komunikace a poučili se z ní.

V předchozí části jsme se zaměřili na soutěž OMA a samotný veletrh GlobalShop. Druhý díl se věnuje ryze praktickým radám a námětům, o kterých jsme začali uvažovat po návštěvě konference.

Americká praktičnost = konkrétní tipy, rady a návody

Americké konference mají jednu silnou stránku. Jen málokde jinde se člověk potká s tolika konkrétními radami, tipy a doporučeními jako právě na nich. Americký pragmatický přístup k životu se zde nezapře. A proto jsme se rozhodli nic široce nepopisovat a několik příkladů, které na konferenci zazněly, shrnout do stručných bodů.

  • Totální zaměření na změny nákupního chování zákazníků v čele s „onlinizací“. Američané si uvědomují sílu digitálních technologií, ale zároveň vědí, že kamenný obchod bude existovat i nadále jako férové místo nákupu a prostor, ve kterém se dá budovat loajalita i vytvářet zážitek. V tomto ohledu je Česká republika výrazně pozadu – maloobchodní prodejci si prozatím neuvědomili, že on-line není soupeř, ale skvělý sluha.
  • Lidé, kteří kdekoli při nakupování čekají, přerušují v tu chvíli vnitřní nákupní mód a snaží se přestat čekat (například vytahují mobilní telefony). Není proto efektivní je na takovém místě a za takových podmínek oslovovat reklamou. Tento poznatek potvrzuje často nízkou účinnost P.O.P. médií v uličkách před pokladnami nebo v zónách u obslužných pultů s čerstvými potravinami.
  • Nákupní košíky by měly být vždy umístěny vně obchodu. Zákazník je díky tomu již během příchodu do obchodu schopen přeladit se do nákupního módu, nakupovat a chovat se impulzivně. Špatně umístěné vozíky navíc negativně ovlivňují efektivitu P.O.P. umístěných na začátku vstupních zón. Zákazník se zde totiž teprve „kalibruje“ na nákup a vstup je pro něj tzv. dekompresní zónou, ve které jen zřídka reaguje na komunikaci a impulzní pobídky.
  • I kvůli výše zmíněnému se doporučuje v obchodech hned u vstupu umísťovat tzv. „speed bumps“ (specifická vystavení se silnou schopností zaujmout), která mají zákazníky zpomalit a naladit je originálními a hodnotově zajímavými produkty do nákupního módu. Na těchto vystaveních je hlavním stimulem systematický merchandising průběžně měnící sortiment. I stálí zákazníci mohou být díky němu hned u vchodu neustále překvapováni něčím novým, zajímavým.
  • Atmosféru nákupu pak mohou ovlivnit i praktické drobnosti.
    • Rohožka před obchodem, která může u vhodného obchodního formátu vyvolat pocit domácí atmosféry.
    • Maximální průhlednost výloh – lidé se rádi dívají na ostatní nakupující, což je láká vstoupit dovnitř obchodu.
    • Uvítání vstupujícího návštěvníka tak, aby to nevypadalo násilně a strojeně, ale zároveň vydalo signál „vím o Tobě, záleží mi na Tobě, pokud budeš cokoli potřebovat, jsem tu pro Tebe“.
    • Důraz na eliminaci dojmu obtěžování a nátlaku.
  • Orientace a navigace uvnitř obchodu by měla být srozumitelná i pro „opilého člověka“, což je dle švýcarského výzkumu stav podobně nízké míry vědomé angažovanosti jako při polovědomém a automatizovaném nákupním módu.
  • Maloobchodníci by se měli vyhýbat takzvaným loužím („path holes“) – zbytečným nebo na pohled nebezpečným místům, jakými jsou prázdné police a stojany, produkty narovnané tak, jako by měly spadnout, ostré hrany a další. Ty totiž odrazují nejen samy od sebe, ale také od svého okolí, které pak zákazník v důsledku vedení svým intuitivním „autopilotem“ míjí.
  • Důležité je naopak umocnění potenciálu komunikace všude tam, kde je to v obchodě možné. Cokoli může, mělo by podtrhovat atmosféru, včetně stropů a podlah. Toppery jsou dle tohoto přístupu výrazně efektivnější pro podporu atmosféry než jako nosič sdělení či zdroj informací.
  • Multisenzorická komunikace by měla stále častěji a smysluplněji pracovat i s hmatem. Prim začnou hrát vzorky a testery, které dají zákazníkovi hmatovou zkušenost, vtáhnou ho do hry a zvýší šanci prodat.

Další část našeho vyprávění o zkušenostech s in-store komunikací představíme v posledním dílu naší trilogie. Bude reflektovat skutečné obchody a reálné instalace.

Daniel Jesenský
DAGO, s.r.o.
Reagujte na: daniel.jesensky@dago.cz

Fotogalerie

Pin It on Pinterest

Share This